Pěstování palem
Palmy v interiéru potřebují harmonický poměr mezi světlem, vodou, teplotou, vzdušnou vlhkostí a výživou. Palmy citlivě reagují na každou změnu, ale většinou si na nové podmínky rychle zvyknou.
Světlo
Palmy vyžadují dostatek světla, ale v uzavřených místnostech by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření. Nejvhodnější umístění palem v interiérech je na jihovýchodní (východní) nebo na jihozápadní (západní) straně. Obecně platí, že čím vyšší je vzdušná vlhkost, tím více slunce palma snáší a také má-li rostlina dostatek světla, snáší dobře vyšší teploty.
Listy s tlustší voskovou vrstvičkou snášejí plné oslunění, listy slabé kožovité mají rády světlo, nikoli však přímé slunce a listy měkké a tenké vyžadují obvykle místo polostinné.
Nádoby
Pro palmy je nutné vybírat prostorné nádoby, většina druhů má tendenci růst svými kořeny spíše hluboko, takže vhodnější jsou vyšší květináče. Obecně platí, že čím suchomilnější druh palmy máme, tím je vyšší pravděpodobnost, že bude tvořit hluboký kořenový systém. Druhy z vlhkých tropů mají naopak kořenový systém mělčí.
Substrát a přesazování
Ideálním základem je pro většinu palem směs kompostové země s mírným zastoupením jílové složky a žlutého, kopaného písku (od dodavatelů substrátů známé pod názvem „substrát pro palmy"). O vhodnosti použitého substrátu rozhoduje i četnost a vydatnost zálivky. Pokud je zálivka vydatná, volíme lehčí substrát.
Palmy obecně nesnáší porušování kořenů; přesazovat by se měly jen je-li to vysloveně potřeba, a to jednou za několik let do květináče jen o číslo většího. Ideálním obdobím pro přesazování palem je jaro, ale přijatelné jsou i letní měsíce.
Hnojení
Palmy vyžadují výrazný přísun živin. Hnojení provádíme přibližně od poloviny března do konce září. Nejlepší hnojení je pomocí granulovaných, dlouhodobě uvolňovaných hnojiv, po dobu 6-9 měsíců, s jejich vmícháním přímo do substrátu v případě přesazování či zapravením do květináče. Dají se používat i tekutá hnojiva rozmíchaná pravidelně v 1 až 2 týdenním intervalu do zálivkové vody, ale je to zbytečně pracnější. Vybíráme hnojiva s vyváženým poměrem živin, nikoliv dusíkatá. Pokud to s aplikací dusíku přeženeme, rostlina se snaží růst moc rychle, pletiva nestíhají dostatečně vyzrát a výsledkem je chabost, plihost. Taková rostlina je pak ideálním terčem pro různé škůdce i houby.
Zálivka
Zálivka je u každého druhu palmy různá, celkově však palmy potřebují zálivku bohatou. Přizpůsobíme ji roční době, a to na jaře a v létě bohatou, v zimních měsících střídmou.
Jednou za 2-4 týdny je dobré prolít substrát shora, čímž zajistíme zvlhčení celého prostoru květináče a také pomůžeme vyplavení solí. Ještě lepší je možnost rostliny celé osprchovat nebo vystavit dešti.
Kromě množství dodávané vody je důležitá i její teplota a kvalita. Zaléváme vodou o pokojové teplotě. Pokud jde o kvalitu, ideální je dešťová voda nebo jiná měkká voda.
Představitelé této čeledi jsou nejlepšími zástupci pokojových rostlin zdobných listem.
Čeleď arekovitých.
Představitelé této čeledi jsou nejlepšími zástupci pokojových rostlin zdobných listem, i když nejlepší stanoviště pro palmu není v pokoji, ale v zimní zahradě. Ve své domovině palmy dorůstají ohromných rozměrů, například listy mohou být dlouhé 15 -17 m a 2 m široké. Nicméně mnohé palmy jsou poměrně nenáročné, a díky jejich pomalému růstu je možné jejich pěstování v domácích podmínkách. Podle tvaru listů se palmy dělí na palmy se zpeřenými listy (kokosovník, datlová palma, howea, chamaedorea aj.) a palmy s vějířovitými listy (chamerops, trachycarpus, livistonie aj.).
Většina palem pěstovaných v pokojových podmínkách potřebuje poměrně prostornou místnost, nejlépe obývací pokoj nebo halu. Ani nevelké palmě nesmí nic překážet v růstu.
Osvětlení: Místnost, v níž umístíme palmu musí být světlá, s dobrým slunečním osvětlením. Nejlepší je jasné rozptýlené světlo, protože ne všechny palmy dobře snášejí přímé sluneční záření, většina z nich vyžaduje zastínění, pro něž je dostačující tylová záclona na okně. Palmu rozhodně nelze umístit do tmavého rohu pokoje.
Teplota: Palmy tropického původu vyžadují přezimování v mírně teplé nebo teplé místnosti. Palmy subtropického původu necháme raději přezimovat v chladných místnostech. Všechny palmy špatně snášejí průvan, zvláště nebezpečný je pro ně studený vzduch pronikající v zimě do místnosti při větrání ventilačním okénkem. Na chlad jdou velice citlivé kořeny palem, proto nádoby s palmami nestavíme na studený parapet nebo na podlahu s mramorovou dlažbou.
Palmy určené do teplých místností - areka, kokos, chamaedorea, cariota, phoenix roebelinii – potřebují v místnosti vysokou teplotu a vzdušnou vlhkost.
Palmy určené do místností s mírnou teplotou jsou howea (howea belmoreana, howea forsteriana), rhapis, sabal aj.
Palmy určené do chladných místností jsou chamaerops, brahea, washingtonia, trachycarpus aj.
Zálivka: Všechny palmy, dokonce i ty, které pocházejí ze suchých oblastí, mají rády vláhu, proto je v létě zaléváme hojně, téměř každý den, v zimě mírně. Zemina musí být stále vlhká, ale ne mokrá. Konkrétní množství zálivky závisí na teplotě vzduchu. Například při přezimování ve velmi chladné místnosti s teplotou kolem 5 – 7°C zaléváme palmu velmi málo a velmi zřídka, nebo zálivku nahradíme rosením.
Vlhkost vzduchu: Palmy potřebují pravidelné rosení, zejména v létě, ale i v zimě ve vytápěné místnosti. V suchém vzduchu palmy velmi trpí a ztrácejí dekorativní atraktivitu (viz níže). Voda na rosení musí být teplá, listy rosíme z obou stran.
Přesazování palem
Půda – 2 díly lehké hlinito-drnité zeminy, 2 díly humózní listovky, 1 díl rašelinového substrátu, 1 díl zetlelého hnoje, 1 díl písku a trochu dřevěného uhlí. To je velmi výživná směs. V chudších půdách budou palmy špatně růst. Přesazování provádíme na jaře. Mladé palmy do 3 let věku přesazujeme každoročně, starší než 3 roky po 3 – 5 letech. Palmy přesazování nemají příliš rády, ale je-li provedeno správně, snášejí ho dobře. Jednou z podmínek správného přesazení je výběr odpovídající nádoby. Před jejím nákupem si prohlédneme kořenový systém rostliny: jestliže se kořeny rozrostly do šířky směrem ke stěnám květináče, použijeme květináč nový, s větším průměrem. Rostou-li kořeny převážně svisle tj. do hloubky květináče, musí být nový květináč vyšší. Objevíme-li při přesazování nemocné nebo poškozené kořeny, odstraníme je, aniž bychom poškodili zdravé tkáně. Před přesazením se do květináče umístí dobrá drenáž a na její povrch dáme zetlelý koňský nebo kravský hnůj v 3 – 8 centimetrové vrstvě, v závislosti na věku rostliny a rozměru nádoby. Poté rostlinu dáme do květináče a zasypeme ji zeminou, kterou trochu utěsníme. Po přesazení palmy, dokonce ani ty, které mají rády slunce, nedáváme na přímé sluneční světlo. První dva týdny po přesazení zaléváme mírmě. Jestliže kořeny palmy hodně vyčnívají z květináče, obložíme je mechem. Protože se dospělé palmy přesazují po několika letech a živiny spotřebovávají rychle, doporučuje se každoročně (pokud to umožňuje kořenový systém), odstranit nejvíce vyčerpanou svrchní vrstvu půdy a nahradit ji čerstvou výživnou zeminou (může být se zetlelým hnojem, který na rozdíl od čerstvého nepáchne).
Hnojení palem
Přihnojujeme v případě, že rostlina je zdravá a nachází se v období růstu. Je-li palma od jara na venkovním stanovišti, provádíme od května do srpna každý týden hnojivové zálivky. Je-li palma v místnosti, hnojíme po dvou týdnech. Hnojíme poté, co je zemní bal zalit a nasycen vodou. Hnojit můžeme libovolným koupeným hnojivem určeným pro palmy (kupujeme je v květinářství po poradě s prodavačem).
Hygiena: Abychom zabránili napadení palem physopody, mšicemi a jinými škůdci, je nezbytné pravidelně otírat jejich listy vlhkou houbou. Listy nevelkých rostlin je možné ponořit do teplé vody s roztokem heřmánku nebo zeleného mýdla. Po nějaké době rostlinu omyjeme čistou teplou vodou. Palmy pravidelně rosíme, v létě vynášíme na déšť nebo doma pod sprchu - pokud to rozměry rostliny dovolují.
Množení palem
Palmy můžeme rozmnožovat semeny, což je obtížné a ne vždy úspěšné. Semena palem totiž poměrně rychle ztrácejí klíčivost. Ve vyhřívané půdě vyklíčí v průměru za 20 – 30 dní (livistonie, washingtonia, sabal, trachycarpus), semena skladovaná 3 – 4 roky vzejdou za 2 – 4 měsíce. Proto kupujeme pouze čerstvá semena, nejlépe v květinářství.
Před vysazením je třeba tvrdou slupku velkých semen opatrně naříznout a nepoškodit při tom samotné semeno, malá semena s tvrdou slupkou máčíme 3 – 4 dny v teplé vodě (30 – 35°C). Semena sázíme koncem zimy nebo počátkem jara. Před setím se semena namočí na 2 – 3 dny do teplé vody. Květináče pro výsadbu sazenic nemají být vyšší než 15 cm, jinak kořeny rostou příliš do délky. Dno květináče musí mít jeden nebo několik otvorů pro odtok vody. Nejprve se do květináče dává dobrá drenáž ze směsi střepů, říčního písku a keramzitu (může být i cihlová drť nebo drobné kousky pěnového plastu), poté se nasype půdní směs složená z 1 dílu drnovky a 3 dílů hrubozrnného písklu. Na půdní směs se nasype čtyřcentimetrová vrstva říčního písku, do níž se do hloubky 2 – 3 cm zasadí palmová semena. Hustota výsadby: 3 – 3,5 cm mezi jednotlivými semeny. Aby byla zajištěna vlhkost zeminy, přikrývá se nevysokou vrstvou mechu. Optimální teplota pro vyklíčení semen je 20 – 22°C, pro subtropické palmy až 28 - 30°C. Sazenice se denně zalévají vodou pokojové teploty. Když vyklíčeným semenům vyroste první list o velikosti 8 – 10 cm, přesazují se do půdní směsi v květináčích o průmeru 9 cm, složené ze 3 dílů drnovky, 2 dílů listovky, 2 dílů humusu a 1 dílu písku. Na dno květináče se nasype dobrá drenáž. Jestliže má sazenice příliš dlouhý kořínek, spirálovitě ho stočíme a zasypeme zeminou. Zbytek semene neodstraňujeme, protože mladou rostlinu vyživuje. Půdu upěchujeme a sazenici dobře zalijeme. Květináč umístíme na teplé a světlé místo, ale bez přímého slunečního záření. První dva týdny po výsadbě sazenice zaléváme mírně, tj. po 2 – 3 dnech, později hojněji tj. každý den nebo ob den. Mladé palmy potřebují během celého roku stálou teplotu. První rok života je pro ně nejobtížnější, péče o ně spočívá v zalévání, rosení, zastiňování a ochraně před průvanem. První rok mladé palmy také potřebují vyšší teplotu než dospělé rostliny. Zálivka musí být přiměřená, protože palmy nesnášejí přemokření.
Semena palem jsou různá nejen svou velikostí, tvarem, barvou, povrchovou strukturou, ale pochopitelně se odlišují i v požadavcích na podmínky prostředí k úspěšnému vyklíčení. Už jen teplotní a vlhkostní rozsah míst, kde se palmy vyskytují, nám říká, jak je důležité se zajímat o původ a ekologické vlastnosti druhu, který chceme vysévat. Většinu druhů však můžeme nechat klíčit za celkem jednotných podmínek.
Základním předpokladem úspěšného výsevu jsou čerstvá semena. Čím delší doba uplynula od sklizně a čím horší byly podmínky skladování, tím je výsledná klíčivost nižší. Doba klíčivosti se hodně různí, nejkratší bývá u tropických podrostových palem s malými semeny a tenkým oplodím i osemením. Svými vlastnostmi jsou nastavena na rychlé vyklíčení, protože podmínky prostředí se během celého roku moc neliší, a tak nemají důvod s klíčením otálet a čekat na nějaké spouštěcí signály. Nejvýraznějšími zástupci této skupiny jsou rody z jihovýchodní Asie a Pacifi ku, především Areca, Cyrtostachys, Hydriastele, Iguanura, Metroxylon, Pinanga a také africké druhy rodu Raphia. Semena rodu Iguanura jsem vyséval již nejméně pětkrát a dosud bez jediného úspěchu. Semena musí být od sklizně po celou dobu skladována v sáčku s trochou vlhké kokosové drti či rašeliníku, aby nedošlo k rychlému vyschnutí, ale mnohdy nestačí ani to. Protipólem této skupiny jsou polopouštní a subtropické palmy, které musí s vyklíčením čekat na vhodný stimul v podobě zvýšené vlhkosti či teploty. Jejich semena je možné v suchu a chladu skladovat několik týdnů i měsíců, u některých druhů při kvalitním vysušení a chladném skladování i roky. Poznáme je mimo jiné i podle mnohem silnějšího osemení. Do této skupiny patří palmy z rodů Borassus, Brahea, Chamaerops, Hyophorbe, Hyphaene, Jubaea, Parajubaea, Phoenix, Sabal, Thrinax a další.
Už jste si objednali od některé z firem, žádostivě očekávaný balíček vám konečně přišel a semena leží před vámi na stole? Pro dosažení dobré klíčivosti je vhodné semena nejprve namočit na 1–2 dny do vody. Voda má mít teplotu okolo 40 °C a je dobré ji aspoň dvakrát za dobu namáčení vyměnit, aby se odstranily případné inhibitory klíčení vyplavované z povrchu semen. Ideální umístění namočených semen je někde na topení, které udrží teplotu vody trvale vysokou, ale pokud topení vychladne,semenům to nevadí. Namočení také pomůže odhalit, zda semena obsahují zbytky oplodí, ze kterého by se mohla šířit hniloba. Namáčení plodů pro uvolnění nabobtnalého oplodí se běžně používá, pomůže i hydrataci semen. Tento proces se označuje jako fermentace plodů.
Substrátů vhodných pro výsev existuje hodně a každý si vybere kombinaci se svým určitým režimem zalévání. Lze použít například směs rašelinného substrátu s pískem v poměru zhruba 2–3:1. Tato směs může po dohnojení fungovat i pro další růst mladých semenáčků bez nutnosti časného přesazování. Další možností je perlit, čistý nebo míchaný s rašelinným substrátem. Hodně pěstitelů má v oblibě také vermikulit, ale u něho je nutná obezřetnost při zalévání, protože zcela promočený zhutní a stane se téměř nepropustným pro vzduch. Osobně používám již téměř výhradně lisovaný drcený kokos prodávaný pod obchodními názvy Lignocel, Cocopress apod. Jeho největší předností je možnost úpravy vhodné vlhkosti. Prodává se lisovaný v briketách a musí se dát namočit do vody. Pokud substrát přemáčíme, lze ho velmi snadno zbavit přebytečné vody vyždímáním v hrsti. Tato vlhkost je právě ta správná, kdy semena ani nepřesychají, ani nehnijí.
Samotný výsev je nejlepší provádět do uzavřených nádobek, což umožňuje pravidelnou kontrolu a snižuje riziko infekce semen plísněmi. Osvědčily se průhledné plastové vaničky s víčkem, jaké se používají běžně na saláty apod. Mnoho lidí používá úspěšně i zip sáčky. Semena nepotřebují ke klíčení světlo a jejich vhodné umístění je pod povrchem substrátu, zhruba na průměr semen hluboko.
Chamaerops humilis - žumara nízká
Žumara nízká (palma nana) je další venkovní mrazuvzdorná palma určená zejména pro přímou výsadbu. Své jméno dostala dle typického vzrůstu (chamai – nízký, rhops – křoví). Na rozdíl od žumary ztepilé vytváří od mládí každoročně nové přírůstky, nové kmínky a působí právě bohatým keřovitým dojmem.
Listy jsou nádherně vějířovité, modrozelené, spodní strana je bělavě plstnatá. Tento druh palmy roste do výšky velmi pomalu, exempláře větší než člověk jsou velice vzácné. Při správné péči začne brzy kvést. Od rodu Trachycarpus, se kterým ji lze zejména v mládí snadno zaměnit, se liší trny podél řapíků.
Umístění:
světlé, slunné místo (aby se vytvořily silné, robusní listy), snáší mírně jílovitou půdu
Zálivka:
v létě vydatná, nelít vodu do růžice listů, jinak srdíčko uhnije! V zimě u volně vysazených 1x měsíčně (při absenci sněhu a v nemrazivých dnech), u palem v přenosných nádobách umístěných na tmavém místě při vyschnutí kořenového balu.
Hnojení:
od března do srpna týdně. Hnojením minerálními hnojivy doplníte absenci živin téměř okamžitě, použití organických hnojiv se projeví na rostlině nejdříve za 2-3 týdny. Pravidelným doplňováním důležitých látek podpoříte nejen její růst, ale ovlivníte i mrazuodolnost (pozor na přehnojování, docílíte tím zchoulostivění rostliny).
Nároky na půdu:
snáší mírně jílovitou zeminu, přesto drenáž nutná. Na nadměrné množství vody reaguje žloutnutím listů.
Zazimování:
mrazuvzdornost u volně vysazených rostlin krátkodobě až –12 °C, nutná ochrana proti vlhkosti mrazuvzdornost u palem v přenosných nádobách do –5 °C, přezimovat může ve sklepě i v garáži i při špatných světelných poměrech. Nezapomeňte důkladně větrat.
|
Vypěstujte si svou palmu ze semene |
|
Návod pro výsev - prosím čtěte pozorně: |
|
|
|
Postup při výsevu: Výsev provádíme celoročně. Některá palmová semena jsou podobná kávovým zrnům, jiná mají od přírody tři "otvory", některá jsou porostlá chlupy, nebo vlákny, jiná zase hladká, lesklá. Některá mohou být tvrdá, jiná měkká jako vata, lehká jako pírko nebo velmi těžká, kulovitá, vejcovitá, hnědá, šedá nebo černá. |
|
Některá semena mají na povrchu kožovitou slupku, kterou je před výsevem nutné nejprve oloupat ( protože obsahuje látky bránící klíčení a přispívá k hnilobě semene v klíčící fázi ). Semena půjdou lépe oloupat, namočíte-li je na pár hodin do vlažné vody - použijte k tomu ostrý nožík. Pokud má semeno spíše vyjímečně tvrdý obal, tkz. kamenný obal ( Rhapidophylum hystrix, Licuala spinosa, apod. ) použijte k jeho odstranění např.kleště, nebo se mi osvědčil také lis na česnek ( vložte semeno do lisu a jen lehce zmáčkněte – jakmile uslyšíte slabé lupnutí je slupka naprasklá a pak už ji lehce odstraníte; netlačte velkou silou, aby jste neměli ze semene placku ). |
|
V dužinách semen mohou být také zárodky různých hmyzů ( kůrovci, vrubounovití, apod.. ), které špatně ovlivňují klíčení. Chcete-li toto negativum minimalizovat, namočte OČIŠTĚNÁ semena na 15-45min ( dle velikosti semene ) do běžného insekticidu – ve stejné koncentraci jakou používáte na rostliny ( např. FAST K180, apod. ). Toto už je ale proces spíše nadstandardní a semena ho ve většině případů vůbec nepotřebují, v přírodě tuto péče také nedostanou. |
|
Posléze vnitřní tvrdé semeno (oříšek) namočte v teplé vodě ( asi 30-40°C na 48 hodin ). Pozor! Oloupaná a namočená semena plovoucí na povrchu patrně nikdy nevzklíčí ! Teplou vodu měňte několikrát během celé doby a uchovávejte na teplém místě – např. na podložce na topném tělese. Důležité: Semena palem vysévejte zásadně ihned-neodkladně po obdržení. Některá semena téhož sáčku ( sklizně ) vzejdou a zbytek až v dalším roce! Neházejte proto flintu do žita a nevyhazujte je! Jedná se o druhy s omezenou, ale často i se snadnou klíčivostí se „probudí“ v tom samém výsevu některá dříve a některá později – semena palem jsou zkrátka nevyzpytatelná. Omezená klíčivost je: 6 -12měs., ale i déle – až 2 roky. Semena s měkkým osemením nezměkčujte. Pro výsev volíme substráty chudé na živiny - na bázi rašeliny, nebo kokosových vláken s příměsí písku, drtě, nebo perlitu. Substrát by měl být přiměřeně zvlhčený, v žádném případě přemokřený ( na 500ml substrátu asi 2 polévkové lžíce vody). Přemokřením by se vám vypěstovala plíseň a ne palma. Nemějte pokušení přidávat více vody. V první fázi klíčení může výsev snadno napadnout houba, proto je dobré preventivně aspoň jednou v zálivce použít Previcur ( přípravek proti houbovým chorobám ). |
|
Po zavlažení již nesmí výsev do vyklíčení také ani jednou vyschnout, protože se tím přeruší klíčení a veškerá semena uhynou. Toho docílíme např. plastovou svačinovou krabicí. Stálou vlhkost udržíme zakrytím výsevu průhledným krytem, sklem nebo folií. Semena rozložíme asi 5cm od sebe a 2cm ( ne hlouběji! ) zamáčkneme do substrátu. Hustý výsev není vhodný, protože se postupně proplétají kořeny semenáčků, které se při vyjmutí naruší… |
|
Výsev okamžitě opatříme etiketami, zabráníme pozdějším zmatkům. Kdo se chce vyhnout přesazení semenáčků - což pro rostlinu představuje šok, vybere pro každé semeno květináček, postačí 5-7cm a opět "uzavře" např. igelitovým sáčkem ( nezapomene větrat ). Výsev denně kontrolujeme. Nádoby umístíme na tmavé místo, protože palmy klíčí ve tmě. Palmy ve svém přirozeném prostředí klíčí na tmavých místech pod vysokými stromy, kam nepronikne skoro žádné světlo. |
|
Klíčení napomáhá spodní teplo ( v zimě nejlépe umístit na umělohmotnou podložku nad topné tělěso, v létě umístíme výsev do skleníku, či fóliovníku ). Nemáte-li skleník či fóliovník, je dobrou radou semena vložit do „výsevních igelitových tašek“ s již zmiňovaným substrátem, svázat , udělat větrací otvor a zavěsit je na půdě někde těsně u střechy, kde pálí sluníčko. A zase pravidelně kontrolujte vlhkost půdy. |
|
U tropických a obtížně klíčících druhů by měla být teplota stále - ve dne i v noci nad 25°C, lépe kolem 30°C. Druhy pocházející ze subtropické oblasti klíčí při teplotě 20 - 25°C, ale nebojte se přidat teplo i subtropickým palmám. Vysoká půdní teplota je velmi důležitý faktor pro klíčení. Pokud jsou semena čerstvá, možná zjistíte, že mnohé druhy klíčí již za 2-3 týdny, navzdory tomu, že knihy vám řeknou, že semínkům to trvá 2-3 měsíce! Na konci topné sezony dejte pozor na náhlé ochlazení s následkem hniloby čerstvě vyklíčených semen. Je dobré výsev postavit na polystyrénovou podložku. |
|
Při výšce 10cm rostlinky opatrně vyzvedněte ze substrátu, tak abyste neodtrhly kus kořínku. Semena musí ještě zůstat u mladých rostlinek. Slouží jako zásobárna výživných-organických látek pro jejich další růst. Teprve až od vytvoření prvních listů přestává být rostlinka vyživovaná ze zásob semene a přechází na fotosyntetickou výživu. Rostlinky vysaďte po jedné do květináčků s dobrým odtokovým dnem a umístěte na teplé a světlé místo. Malý květináček se rychleji prohřeje, semenáček dobře zakoření a lze ho potom bez větších problémů přesadit. Velice důležitá je opět vysoká půdní teplota a vzdušná vlhkost pro malé semenáčky. |
|
V obytných místnostech - obzvláště v topné sezóně je vlhkost vzduchu pro většinu rostlin příliš nízká. Následkem toho osychají špičky, nebo okraje listů. Jelikož sílu k tvorbě každého nového listu mohou čerpat jen asimilované listové plochy, musíme zvláště u mladých rostlin bezpodmínečně zabránit poškození listů. Čerstvé semenáčky je dobré již asi po měsíci oddálit od topného tělesa a pro zachování tolik potřebné vzdušné vlhkosti je dobré přikrýt je pet lahví s otvory, nebo doprostřed výsevní misky zapíchnout bambusovou tyčku a přetáhnout svačinový pytlík. |
|
Pokud je vaše pokojová teplota poměrně chladná, buďte velmi opatrní, aby jste palmu nepřelili, protože kořínky některých palem ( dokonce i skromné palmy datlové ) začnou hnít pokud je substrát udržován nadměrně vlhký, hlavně pokud palmy ještě nerostou aktivně. Malé palmy poprvé přesaďˇte již do normální výživné zeminy až když začínají růst listy odděleně. Po půl roce přesazení již také můžete začít přihnojovat v malé koncentraci = pozor na popálení ( já začínám hnojit semenáče až po 1 roce ). Dále přesazujte vždy v dubnu - květnu, tříroční a starší rostlinky stačí každý druhý - třetí rok. Pozor na citlivé kořeny!!! |
|
|
|
Nejčastější příčinou úhynu semenáčků je: rozbahněný substrát a nízká teplota, nedostatečná výměna vzduchu, přeschnutí a vystavení přímému slunci, přehnaná míra hnojení, ale také přesazení s narušením kořenového systému. Vyvarujte se těchto chyb!
Fénix (Phoenix)
Pomalu rostoucí palma pocházející z LAOSU, má obloukovitě ohnuté listy vyrůstající z malého kmínku. Listy se skládají z mnoha menších zpeřených lístků, které jsou tvrdé tmavě zelené. Je to velká palma, a i v květináči v pokoji dokáže dosáhnout výšky okolo 3 metrů. Musíme se tedy nejprve rozhodnout jestli jsme ochotni se s palmou v bytě mačkat, nebo jestli máme alespoň někoho, kdo si od nás palmu později vezme, protože se nedá nijak sestřihávat, ani tvarovat.
Stanoviště : Mladé palmy vyžadují polostín, starší rostliny rostou jak v polostínu tak na světle. Rostliny rostoucí po celou zimu ve stínu jsou bledé a "vyčouhlé". Prospěje jim celoletní pobyt na balkóně, na zahradě, nebo na jiném venkovním stanovišti, kde do ní ale nesmí pražit slunce, které by rostlinu spálilo. Zálivka : Nenechte zeminu nikdy vyschnout. Je to rostlina vodymilná, vyžadující rosení a prospívá jí, pokud se jí do misky položí několik oblázků, na kterých bude později stát květináč, a mezi tyto oblázky se vlije voda. Ta se odpařuje a udržuje rostlině stálou vlhkost. Hnojení : V létě jednou za dva týdny hnojivem na květiny okrasné listem. V zimě nehnojit. Rozmnožování : Velmi vzácně se na bázi rostliny vytvoří odnož, kterou je možno odříznout a i z kořeny zasadit. Jinak lze palmu množit semeny, ale trvá několik let, než vyroste do přijatelné velikosti. Poznámky : Palmu přesazujte, jen je-li to opravdu nutné, a kořeny už se nevejdou do květináče. Palma snáší přesazování velice špatně a vyčerpávájí to. Květináč volte vždy jen o málo větší než ten starý (cca o 2cm v průměru). Přesazujte výhradně jen na jaře.
Horská palma - se pěstuje ve třech druzích - Chamedorea elegans, Chamedorea erumpens a Chamedorea seifrizii. V období růstu potřebují všechny vydatnou zálivku, v zimě naopak minimální. Chamedorea elegans potřebuje několik let, aby dorostla do konečné výšky kolem 90 cm. Od čtvrtého roku věku může tvořit trsy drobných, nenápadných žlutých květů.
Kencie nebo howea je vyjímečná tím, že i v bytech dospívá a tvoří květy, byť drobné a nenápadné. Pěstují se hlavně dva druhy - Howea belmoreana a Howea forsteriana. Nejsou náročné a nesnášejí však teploty pod 13°C.
Listy Howea belmoreana dorůstají až do výšky 2,5 m a do šířky 1,8 m. Ze stonku se časem stává mohutný kmen, který je nejsilnější u země.
Tolik oblíbený datlovník (Phoenix) se pěstuje ve třech druzích - datlovník kanárský, datlovník pravý a datlovník Roebelenův. První druh je nejméně náročný. Poslední roste velmi rychle, a tak potřebuje často přesazovat.
Karyota (Caryota) nebo palicha má ráda teplo, vydatnou zálivku a v období aktivního růstu potřebuje jednou za měsíc přihnojit. Pěstují se zejména dva druhy - Caryota urens a Caryota mitis.
Weddellův Kokosovec by se měl pěstovat v květináči menších rozměrů a v teplotách nad 15°C.
Zlatá palma (Chrysalidocarpus lutescens) tvoří husté trsy stonků dlouhých až 60 cm, připomínajících stébla rákosu, na jejichž koncích vyrůstají vějířovité listy. Starší stonka působí jako stéblo bambusu se stopami řapících odpadlých listů.
Jen slunce nestačí
Palmy mají rády horko. Chcete-li, aby se vašim palmám dobře dařilo, zajistěte jim alespoň 2-3 hodiny přímého slunce denně.
V období růstu je pěstujte v teplotách 15 - 25 °C. V zimě by se neměly vystavovat teplotám nižším než 13°C.
Co se týče zavlažování, v období růstu potřebují všechny palmy důkladnou zálivku, v období klidu naopak jen minimální. V zimě platí obecné pravidlo, že čím je v místnosti chladněji, tím méně se zalívají. Určitě nezaškodí když palmu občas porosíte vlažnou vodou.
Menší palmy se zvyknou přihnojovat tekutým hnojivem. Datlovníky se doporučuje hnojit v létě každý týden a v zimě každých čtrnáct dní. Všechny ostatní palmy hnojte v zimě velmi málo nebo vůbec.
I palma může být nemocná
Mezi nejčastější škůdce palem patří svilušky. V rámci prevence udržujte kolem rostlin vlhké prostředí a palmu pravidelně roste. Prohlížejte spodní strany listů, zda se na nich nevyskytují bílé sítě. Napadené rostliny ošetřete insekticidem.
Dalším nepřítelem jsou červci a puklice a štítenky.
Červci si tvoří vatovitá hnízda na kterékoli části rostliny. Dospělé jedince, i hnízda s vajíčky odstraňte vatou namočenou v mýdlovém roztoku. Puklice a štítenky napadají kmeny a spodní strany listů. Zde se na ošetření doporučuje insekticid, stejně jako při sviluškách.
I když palmám nevadí slunce, dávejte pozor na jejich listy, které se snadno spálí. To se stává především když jsou blízko okna nebo na nich na přímém slunečním světle zůstanou kapky po rosení.
Datlovník a jeho pěstování
Jednou z rostlin, jež si můžeme vypěstovat sami ze semínka je datlovník. Jde o palmu s ozdobným listem. Může se stát tak na dlouhou dobu jednou se zajímavých a krásných rostlin v našem interiéru.
Datlovník (Phoenix L)
Datlovníky jsou palmy s vysokým a štíhlým nebo zkráceným a nízkým kmenem, někdy můžou být taky i bez kmene. Jsou trsovité, mají bohatě zpeřené listy, které tvoří hustý chochol.
Původem jde o tropickou rostlinu z Asie a Afriky. Celkem známe asi 14 druhů. Při správném pěstování nám datlovník bude sloužit a zpestřovat interiér dlouhé léta ( v pokojových podmínkách 5 až 7 let).
Pěstování datlovníku
Rostliny netvarujeme ani neřežeme, do humózní směsi zemin přidáváme drnovku. Datlovníky pěstujeme v menších květináčích, chorobami ani škůdci prakticky netrpí, během růstu je účelné přihnojování hnojivem. V zimně přihnojování zkracujeme. Teplota jim vyhovuje 20 až 25°C. Teplota by neměla jít pod 14°C. Má ráda zvlhčování. Pozor neměla by přeschnout. Má ráda světlo, ale slunění v létě na přímém slunci by jí sežehlo listy. Pozor při přesazování aby se neporušil hlavní kořen.
Vypěstování ze semen
Pěstování ze semen je náročnější, ale za pocit vlastního výpěstku to stojí. Pokud si ji chceme vypěstovat ze semen, tak nejlepší pro výsadbu je březen až duben. Vhodná teplota pro klíčení je nad 25°C.
Howea belmoreana (kentia) – palma do bytu
Palmy jsou rostliny, které slouží převážně k výzdobě interiérů. Mezi ideální volbu pro byt patří právě tento druh. Palma kentia vyžaduje světlé stanoviště v bytě, ne však přímé sluneční světlo. Rostliny potřebuje teplotu 25—28 °C. V zimě by teplota při pěstování této palmy neměla klesnout pod 18°C. Kentia, stejně jako většina palem, vyžaduje propustný živný substrát s větším podílem rašeliny. Vhodný pěstební substrát pro pěstování kentie se skládá z rašeliny, listovky, drnovky a písku.
Zálivka, hnojení a přesazování
Rostliny vyžadují pravidelnou zálivku, nesnášejí však přemokřený substrát. Palmu hnojíme 2 x měsíčně vícesložkovým hnojivem pro pokojové rostliny. Přesazujeme, pokud kořeny palmy vyčnívají z květináče. Neděláme ovšem moc často, protože palmy časté přesazování špatně snáší.
Množení palmy
Kentii množíme převážně semenem. Semena dva dny před výsadbou máčíme v teplé vodě (30—35°C). Poté semena vysazujeme do substrátu. Když jsou palmy velké 10 centimetrů, musíme je přesadit do květináče.
Howea forsteriana – Kentia forsteriana (Rajská palma)
Rajská palma je původem z Austrálie. Jsou pro ni specifické dlouhé řapíky v tmavozelené barvě.
Světlo: daří se jí na světlém místě.
Voda: v době vegetace vydatná zálivka, v období klidu zaléváme slabě.
Teplota: snáší teplotu v rozmezí 12 – 20 ° C.
Hnojení: od března do července hnojíme každých 14 dní tekutým hnojivem.
Škůdci: pokud rostlinu vystavíme přímému slunci, je napadána červci, puklicemi a sviluškou.
Množení: z čerstvých semen při teplotě půdy 25 – 30 ° C.
Chamaedorea elegans (Chamaedorea sličná)
Chamaedorea sličná pochází z Mexika. Má nízký tenký kmínek. V případě, že má dost světla, jako jediná z palem v bytě vykvete. Jejími květy jsou žluté kuličky, které na rostlině vydrží až 1 týden.
Světlo: jasné rozptýlené světlo, v zimě na přímém slunci.
Vzduch: vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, snese však i vzduch suchý.
Voda: zálivku potřebuje vydatnou, přes zimu mírnější.
Teplota: ideální teplota 18 – 24 ° C, v zimě nejméně 12 ° C.
Hnojení: v době vegetace 1x za měsíc přihnojit tekutým hnojivem.
Škůdci: mohou se objevit červci a svilušky, při nízké vlhkosti je napadána sviluškami.
Množení: možné ze semen při vysoké teplotě půdy (24 – 26 ° C).
Tip: vhodné je umístit květináč do misky s vlhkými oblázky kvůli udržení stálé vlhkosi.
Cocos weddelina (Kokosovník)
Tento druh kokosovníku pochází z tropické Brazílie. Je to jedna z nejnáročnějších palem na teplotu a vzdušnou vlhkost. Má velmi úzké zpeřené tmavé listy.
Světlo: vyžaduje polostín.
Vzduch: náročná na vzdušnou vlhkost, proto se doporučuje umístit květináč do misky s vlhkými oblázky. Často rostlinu mlžíme.
Voda: vydatná zálivka po celý rok.
Teplota: optimum 24 – 26 ° C, v zimě potřebuje nejméně 18 ° C.
Hnojení: přihnojuje se 1x za měsíc.
Škůdci: často napadána sviluškami.
Množení: možno množit ze semen, které klíčí teprve po 2 měsících.
Cocos nucifera (Kokosovník ořechoplodý)
Kokosovník ořechoplodý pochází z jihovýchodní Asie. V pokojovém prostředí se mu však příliš nedaří. Důvodem je nízká vlhkost vzduchu. Kokos, z kterého palma roste, ztvrdne a palma nemůže růst.
Světlo: světlé místo bez přímého slunce.
Vzduch: vysoké nároky na vlhkost, proto denně rosíme vlažnou vodou.
Voda: bohatá zálivka především v letních měsících.
Teplota: dává přednost teplotě nad 20 ° C, v zimě stačí 15 – 18 ° C.
Hnojení: doporučuje se hnojit každých 14 dní tekutým hnojivem.
Množení: kokosovník se množí semeny, klíčí po 4 R
|
|
